S neustálým rozšiřováním globálního cestovního ruchu se objevuje fenomén overtourismu, tedy přetížení populárních destinací, což je problematika, které čelí mnohé známé lokality. Přetížené atrakce, nedostatečná infrastruktura a rostoucí náklady na ubytování vyžadují naléhavou potřebu lepšího řízení, které by se nemělo omezovat pouze na obviňování turistů. Randy Durband, generální ředitel Global Sustainable Tourism Council, zdůrazňuje, že jádro problému netkví ve vysokém počtu cestovatelů, ale v nedostatečném řízení destinací.
Tradiční přístup vlád po celém světě, který často podceňuje nezbytnost řízení turismu, potřebuje zásadní změnu. Durbandova rozsáhlá zkušenost v oblasti cestovního ruchu potvrzuje, že proaktivní řízení může významně zmírnit tlak na přeplněné destinace. Argumentuje, že organizace pro marketing destinací (DMO) musí změnit svou pozornost od čistě marketingových kampaní k implementaci efektivních strategií řízení. Tento krok, ačkoli stále v raných fázích vývoje, představuje kritickou změnu v přístupu k turistice na globální úrovni.
Koncept řízení v turistickém průmyslu zahrnuje širokou škálu strategií. Podle Durbandova názoru to zahrnuje vše od kontroly toků návštěvníků po zlepšení kapacity infrastruktury. Zkušenosti z regionů, které efektivně spravují přístup turistů, jako jsou dobře zachovalé národní parky, poskytují cenné lekce pro další destinace, které se potýkají s masovým turismem.
Jedním z příkladů, které vynikají, je Čína, kde pokročilé strategie ukázaly slibné výsledky. Správa oblasti Velkého Buddhy v Leshanu je inovativním přístupem k řízení turistických toků. Městská správa vyvinula další atrakcí, které odklánějí davy, čímž snižují koncentraci návštěvníků a zlepšují celkový zážitek. Pokročilá technologie, jako jsou monitorovací systémy, které sledují počty návštěvníků, se používá pro anticipaci a zmírnění přetížení, což zajišťuje efektivnější tok turistů.
Durband zdůrazňuje základní princip, který by mohl prospět přeplněným lokalitám po celém světě: integrace doplňkových atrakcí, které obohacují zážitky návštěvníků a zároveň zmírňují tlak na hlavní místa. Takové strategie jsou obzvlášť důležité při správě ikonických kulturních památek, kde je přetížení značným problémem.
Správa toků návštěvníků získává na významu jako robustní strategie, jak reagovat na negativní efekty overtourismu. Místo jednoduchého omezení počtu turistů se tento přístup zaměřuje na rovnější rozložení návštěvníků v čase a prostoru. Atrakce jako Walt Disney World dlouhodobě používají taktiky pro zlepšení návštěvnického zážitku prostřednictvím řízení dynamiky davů.
Zajímavým případem je malá francouzská vesnice Saint Guilhem le Désert, která po tragické události zvýrazňující rizika přetížené návštěvnosti zavedla novou strategii parkování a přístupu. Nařídila turistům, aby parkovali mimo vesnici a během špičkových časů se přesunuli pěšky, na kole nebo pomocí kyvadlové dopravy. Tímto způsobem vesnice udržela svůj půvab a zároveň zajistila bezpečnost a přístupnost jak pro obyvatele, tak pro turisty.
Dokonce i větší městské centra, jako je Barcelona, se přizpůsobují složitostem toků turismu. S ohromujícím ročním přílivem 17 milionů návštěvníků čelí Barcelona výzvám, které jsou jedinečné pro hustě osídlené oblasti. Místní úřady změnily zaměření z pouhého řízení počtu návštěvníků na kontrolu turistických toků, a tím upřednostnily sociální a environmentální udržitelnost. Jak město osvětluje, cesta k přechodu na řízení toků vyžaduje důkladné plánování a spolupráci napříč různými sektory a účastníky.
I přes výzvy, které přináší overtourism, je skutečností, že celosvětová poptávka po cestování neklesá. Podle Durbandových slov rostoucí světová populace a vzestup střední třídy v regionech jako je Asie-Pacifik signalizují stabilní poptávku, kterou je třeba řídit, nikoli omezovat. Proto je nezbytné přijmout odpovědnost za efektivní řízení turismu pro udržitelný růst.
Pokud města nadále přitahují turisty hledající živé kultury a historické památky, stává se nezbytnost řízení destinací stále více výraznou. Cílem je vytvořit prostředí, kde mohou koexistovat jak obyvatelé, tak návštěvníci, a přitom zachovat charakter místních komunit, zároveň nabízející obohacující zážitky cestovatelům. Cesta k udržitelnému turismu vyžaduje inovativní myšlení, spolupráci a odhodlání přetvářet způsoby, jakými jsou destinace propagovány a řízeny. Zaměřením se na efektivní praxe řízení návštěvníků mohou destinace otevřít novou kapitolu v cestovním ruchu, která se zaměřuje nejen na počet návštěvníků, ale také na z