Na celém světě se rostlinné království pyšní úžasnou rozmanitostí druhů, přesto naše stravovací návyky naznačují opak. Alarmující je naše spoléhání na pouze několik málo plodin; rýže, kukuřice a pšenice představují přibližně 60 procent kalorií a bílkovin, které získáváme z rostlinných zdrojů, jak zdůrazňuje Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) OSN. Tato situace naznačuje nejenobjevenou příležitost pro potravinovou diverzitu, ale také rizikový stav agrobiodiverzity. Úzké zaměření na tyto základní plodiny snižuje nutriční rozmanitost dostupnou pro populace, což vede k rostoucím obavám o potravinovou bezpečnost, zejména v zranitelných regionech.
Pokud jde o zeleninu, situace je ještě alarmující. Zprávy ukazují, že méně než 10 procent druhů skladovaných v genových bankách tvoří zelenina, přičemž tento rozdíl je obzvláště výrazný u plodin pocházejících z Afriky. Odborníci, jako je Maarten van Zonneveld, vedoucí genetických zdrojů v Celosvětovém centru zeleniny, naznačují, že tato marginalizace představuje značné riziko pro globální potravinovou odolnost. Ztráta genetické rozmanitosti v našich potravinových systémech ohrožuje udržitelnost zemědělství a komplikuje snahy o řešení naléhavých problémů, jako jsou změna klimatu, rostlinné choroby a vyplavení půdy.
Nutnost strategického přístupu k ochraně africké zeleninové biodiverzity nelze zdůraznit dostatečně. Van Zonneveld naléhavě vyzývá k akci k „záchraně a ochraně“ těchto genetických zdrojů za účelem boje proti podvýživě a zlepšení potravinové bezpečnosti na celém kontinentu. Tento sentiment je podpořen vznikem Plánu na záchranu africké zeleninové biodiverzity, který byl představen na Afričtí summitu potravinových systémů v Kigali, Rwandě. Tento projekt je součástí ambiciózního programu Vize pro přizpůsobené plodiny a půdy (VACS), který vedl Dr. Cary Fowler, a má za cíl obnovit zaměření na domorodé plodiny v následujících deseti letech od roku 2025 do 2035.
Plán na záchranu a jeho význam
Záchranný plán slouží jako maják naděje, znamenající závazek k obnově domácích plodin v Africe. Identifikací a využitím toho, co se často nazývá „zapomenuté“ plodiny, má iniciativa za cíl zmírnit potravinovou nejistotu a vytvořit udržitelný rámec pro rozvoj komunit. Celosvětové centrum zeleniny zdůrazňuje možnost, že tyto málo využívané plodiny mohou podporovat potravinové systémy odolné vůči klimatickým změnám v subsaharské Africe.
Jednou z hlavních hrozeb, kterým čelí domorodé africké odrůdy zeleniny, jsou klimatické změny, které se projevují v narůstajících suchách, povodních a expanze měst. Gabriel Rugalema, zástupce generálního ředitele pro Afriku v Celosvětovém centru zeleniny, sdílí toto znepokojení, poznamenávaje, že Záchranný plán spolupracuje s různými zúčastněnými stranami, aby zachránil tyto klíčové druhy zeleniny. S rozvojem odolných potravinových systémů můžeme zajistit, aby tyto dědičné plodiny hrály klíčovou roli nejen při uspokojování okamžitých potravinových potřeb, ale také při dlouhodobých cílech udržitelnosti.
Revitalizace africké zeleninové biodiverzity představuje zásadní strategii v boji proti dvojím výzvám: potravinové bezpečnosti a klimatické odolnosti. Plán na záchranu africké zeleninové biodiverzity a jeho důraz na využívání místních plodin by mohl sloužit jako významný model pro globální praxi. Přestože jsou výzvy značné, zároveň představují příležitost k transformativní změně v tom, jak chápeme a interagujeme s našimi potravinovými systémy. Budoucnost udržitelného zemědělství leží v přijetí různorodého bohatství, které nám příroda poskytuje, a v zajištění robustní a spravedlivé potravinové krajiny pro budoucí generace.