Po obnovení mezinárodního cestování v důsledku pandemie Covid-19 zaznamenávají turistická centra v Japonsku výrazný nárůst počtu návštěvníků. Tento vzestup povzbudil místní podniky k přijetí diferenciálních cenových strategií, které mají za cíl uspokojit rostoucí příliv zahraničních turistů. Základní myšlenkou diferenciálního cenění je účtovat místním zákazníkům nižší sazby, zatímco turisté platí vyšší poplatky. Tato strategie vyvolává kontroverze a diskuze o spravedlnosti a dostupnosti.
Příznivci této strategie tvrdí, že pomáhá udržet místní podniky v chodu, zatímco kritici argumentují, že diskriminuje turisty. V jedné z nejvýznamnějších případových studií této cenové strategie můžeme vidět restauraci Tamatebako, rušný gril na mořské plody nacházející se v živé čtvrti Shibuya v Tokiu. Majitel restaurace Shogo Yonemitsu zveřejnil, že jeho podnik nabízí místním obyvatelům slevy, zatímco turisté hradí plné ceny.
Podle něj není tento systém diskriminací, ale spíše nezbytnou úpravou pro správu provozních výzev, které pramení z rostoucího počtu turistů. Tento názor sdílí mnoho podnikatelů po celé zemi, kteří se snaží najít nejlepší způsob, jak sloužit jak místním obyvatelům, tak návštěvníkům, aniž by došlo k ohrožení kvality nebo služeb.
Situaci v Japonsku dále komplikuje ekonomická situace, jako je depreciace jenu vůči zahraničním měnám. Jak jen oslabuje, vytváří to „dokonalou bouři“ pro turisty z zemí s silnějšími měnami, kteří se masivně sjíždějí do Japonska, což vede k rekordním číslům návštěvníků. Údaje vládních institucí naznačují, že Japonsko přivítalo téměř 17,78 milionu mezinárodních turistů pouze v prvním pololetí roku 2024, což naznačuje, že země by mohla překonat předpandemický rekord.
Ačkoli se tento příliv může jevit jako výhodný, vzbuzuje otázky ohledně udržitelnosti a dlouhodobého dopadu na místní ekonomiky. Nepoměrný nárůst turistů donutil některé regiony k prozkoumání opatření, jako jsou stropy pro návštěvníky a turistické daně, které se snaží zmírnit vlnu poptávky. Avšak tato opatření mohou občas vést k neúmyslným následkům, jako jsou omezení místních zábavních možností nebo prodloužené čekací doby na oblíbených atrakcích.
Jedním z často opomíjených problémů spojených s náhlým přílivem turistů je zátěž kladená na servisní struktury, zejména v zemi jako Japonsko, kde není široce rozšířena znalost angličtiny. Yonemitsu zdůrazňuje dynamiku, kterou zaměstnanci potřebují, aby dokázali splnit různé požadavky návštěvníků, od objednávání jídla po orientaci se v restauraci. Tato dodatečná zátěž zvyšuje obtíže spojené s podnikáním v prostředí s vysokou poptávkou.
Dále může být kulturní šok pro turisty přicházející do Japonska značný. Mnoho cestovatelů je zvyklých na odlišné normy týkající se zákaznického servisu a gastronomických zážitků, což může vést k nedorozuměním nebo frustraci na obou stranách. Tato situace vyvolává otázku, jak může Japonsko skloubit svůj tradiční etos služeb s tolika různými požadavky turistů, kteří vyžadují lepší zapojení a komunikaci.
Diferenciální ceny nejsou v Japonsku jedinečné; mnoho zemí s vysokým turistickým potenciálem přijalo podobné strategie pro mitigaci efektů masového turismu. Například ve Venezíi místní úřady zavedly vstupní poplatky a rezervační systémy, jejichž cílem je řídit počet návštěvníků. Tyto zásahy ukazují, že města musí být proaktivní, aby zajistila, že turistika zůstane životaschopným ekonomickým přispěvatelem, zatímco se zachovává místní kultura a infrastruktura.
Například rozhodnutí o zavedení podobných opatření v Japonsku se zdá být převážně v kompetenci jednotlivých podnikatelů. Zatímco to může podnítit kreativitu a inovace mezi místními lidmi, může to také vést k nesrovnalostem, které mohou turistům způsobit zmatek a potenciálně poškodit pověst Japonska, pokud jde o pohostinnost.
Jak Japonsko naviguje tímto vyvíjejícím se prostředím, bude klíčové najít vyvážený přístup. Země musí hledat cesty, jak přivítat turisty a současně zajistit, že místní obyvatelé nebudou znevýhodněni inflovanými cenami nebo přeplněním. Mnozí podnikatelé, jako Shuji Miyake, který provozuje izakayu, nacházejí inovativní způsoby, jak uspokojit turisty pomocí specializovaných nabídek, které reprezentují jedinečnost japonské kuchyně.
Někteří návštěvníci jsou dokonce ochotni přijmout myšlenku, že by měli platit více, aby podpořili místní ekonomiky. Jak zmínila turistka Phoebe Lee, tato podpora by mohla