Včelařský průmysl se aktuálně potýká s deprimující krizí, která je charakterizována alarmujícími úbytky včelích kolonii během uplynulé zimy. Nedávný průzkum mezi skupinami včelařů odhalil, že více než 50 % úlů, které patří zúčastněným včelařům, uhynulo. To se promítá do finančních ztrát přesahujících 139 milionů dolarů. Tato drtivá zpráva přichází právě ve chvíli, kdy má začít sezóna opylování mandlí v Kalifornii, což je klíčové období, které obvykle vyžaduje mobilizaci zhruba 3 milionů včelích kolonií napříč celou zemí.
Naléhavost situace vzbudila vlnu paniky mezi včelaři, kteří se snaží pochopit příčiny této katastrofy a její možné důsledky na širší úrovni. Danielle Downey, výkonná ředitelka projektu Apis m., vyjádřila pocit děsu, když včelaři začali otevírat své provozy a zjistili, že polovina nebo více jejich kolonií je mrtvých nebo chybí. Mandle silně spoléha na opylování včelami pro svůj výnos, a tak ztráty v tomto sektoru mohou vést k bezprostředním nedostatkům potravin nebo k rapidnímu zdražení v obchodech.
Alarmujícím způsobem současná krize zrcadlí známé příznaky typické pro infamózní Syndrom kolapsu kolonií (CCD), jev, který devastoval včelí populace mezi lety 2007 a 2008. Během této předchozí krize celé kolonie nevysvětlitelně zmizely, což zanechalo podobné znaky a příznaky, které nyní pozorujeme v současném úhynu. Včelaři z celé země hlásí úmrtnost dosahující až 70 % až 100 %, přičemž otázky převyšují odpovědi ohledně příčin, které devastují tyto životně důležité opylovače.
Výzkumníci z laboratoře pro výzkum včel USDA-ARS v současné době provádějí rozsáhlé analýzy, aby identifikovali potenciální viry a zbytky pesticidů, které by mohly být zapleteny v těchto znepokojujících trendech. Zatímco notoricky známý varroa roztoč — známý nepřítel včel — byl obvykle obviňován za předchozí ztráty, předběžné nálezy naznačují, že tentokrát nemusí být jeho úloha primární. Kombinace nevyřešených záhad a rostoucí míry ztrát vyvolává u mnoha včelařů pocit zranitelnosti.
Blake Shook, komerční včelař v Texasu, vyjádřil úzkost, když mu začaly do telefonu proudit zavolaní nervózních kolegů, z nichž mnozí se obávají, že budou muset ukončit svou činnost. Jak opakuje Downey, „je to opravdu děsivé“, nejen pro jednotlivce, ale i pro sektory, které spoléhají na opylování včelami. Vzhledem k zásadní roli včel při opylování plodin, jako jsou borůvky, třešně, brusinky a jablka, by ekonomické a ekologické dopady tohoto úhynu mohly zasáhnout daleko přes rámec samotného včelařství.
Když farmáři žádají o včely, které už neexistují, někteří včelaři se uchylují k neetickým praktikám, včetně krádeží. Kalifornská asociace včelařů hlásí ohromující nárůst krádeží úlů o 87 % od roku 2013, přičemž ztráty přesahují 3,5 milionu dolarů v posledních letech. Vzhledem k takovým obavám vzniklo partnerství s soukromou detektivní agenturou, jejímž cílem je bojovat proti zemědělskému zločinu, což ukazuje, jak vážná situace se stala.
Současná krize rozpoutala naléhavou debatu o udržitelných praktikách ve včelařství a o tom, jak nejlépe chránit tyto klíčové opylovače. Konečný úspěch včelařského průmyslu závisí nejen na pochopení příčin tohoto masivního úhynu, ale také na sjednoceném úsilí zajistit, aby včely mohly prosperovat v stále nepřátelštějším prostředí. Jak Downey důrazně poznamenává, „každý rok se blížíme blíže a blíže k okraji útesu“, a je evidentní, že okamžité a efektivní kroky jsou nezbytné k tomu, abychom předešli širší ekologické katastrofě. V následujících měsících budou všichni — včelaři, farmáři a spotřebitelé — muset bedlivě sledovat tyto křehké tvory, které hrají nenahraditelnou roli v našem potravinovém systému.