UNESCO nedávno zařadilo opatství svatého Hilariona v Pásmu Gazy jak na svůj seznam „Světového dědictví“, tak i seznam „Světového dědictví v ohrožení“, čímž upozornilo na nutnost ochrany tohoto starověkého místa. Rozhodnutí bylo učiněno během 46. zasedání Výboru pro světové dědictví a odráží historickou hodnotu a význam tohoto opatství na Středním východě. Opatství svatého Hilariona, známé také jako Tell Umm Amer, bylo přidáno na oba seznamy pomocí nouzového postupu stanoveného ve Smlouvě o světovém dědictví. Tento postup umožňuje urychlené zápisy míst, která jsou ohrožena, například probíhajícím konfliktem v Pásmu Gazy. UNESCO sleduje místo dálkově pomocí satelitních snímků, aby zajistilo jeho zachování.
V důsledku zápisu mají 196 „států smluvních stran“ UNESCO povinnost vyhnout se způsobení jakékoli škody na místě a poskytnout pomoc při jeho ochraně. I když Izrael již není členem UNESCO, stále je považován za smluvní stát a musí dodržovat podmínky Smlouvy k ochraně opatství. Odchod Spojených států a Izraele z UNESCO v roce 2018 byl vyvolán obviněními z proti-izraelského zaujetí v agentuře. Nicméně Bidenova administrativa se od té doby k UNESCO vrátila, zatímco Izrael zůstává pozorovatelem na zasedáních výboru.
Současný zápis opatství svatého Hilariona jak na seznam „Světového dědictví“, tak i „Světového dědictví v ohrožení“ není neobvyklý, přičemž nedávné příklady zahrnují lokality na Ukrajině a v Jemenu. V současné době je na seznamu světového dědictví UNESCO 1 123 míst, přičemž jen 56 z nich je na seznamu „Ohrožené dědictví“. Místa na seznamu „Světového dědictví v ohrožení“ obdržují technickou a finanční pomoc pro ochranu a restaurování práce, které řeší hrozby jako jsou válka, přírodní katastrofy, znečištění a nadměrný turismus. Žádosti o použití nouzového postupu pro současné zápisy musí pocházet od smluvního státu, jak tomu bylo i v případě opatství svatého Hilariona. Zápis opatství svatého Hilariona na seznamy „Světového dědictví“ a „Světového dědictví v ohrožení“ zdůrazňuje důležitost ochrany a zachování historických míst po celém světě. Skrze mezinárodní spolupráci a závazek mohou být tato místa chráněna pro budoucí generace, aby je mohly ocenit a učit se z nich.